Slovesa s dvěma akuzativy

V německém jazyce se dají podstatná jména skloňovat. To znamená, že musíme utvořit podstatná jména podle jejich funkce ve větě. Vytvoření se nazývá "pád" nebo také "kasus". Slovíčko "Kasus" pochází z latiny.

Které pády potřebujeme, závisí často na slovesu, jelikož sloveso "určuje" takzvaně větu a dává substantivu (podstatnému jménu) funkci ve větě.

Příklad:

Der Junge kauft einen Fußball.
Přeloženo do češtiny:
Mladík kupuje fotbalový míč.

Zde lze vidět, že sloveso KAUFEN určuje větu. Rozumí se, že potřebujeme podmět (der Junge/ mladík), který koupí něco (míč).

Může to záviset ale také na předložkách, jelikož ty vyžadují určité pády.

Příklad:

Das Mädchen spielt mit der Puppe.
Přeloženo do češtiny:
Děvčátko si hraje s panenkou.

Zde vidíme předložku MIT, která potřebuje vždy třetí pád, takže "mit der Puppe/ s panenkou".

Všechny čtyři pády v němčině se nazývají nominativ (1. pád)/ genitiv (2. pád) / dativ (3. pád) / akuzativ (4. pád).

Slovesa s dvěma předměty v akuzativu

Toto pořadí je "klasické pořadí", jak se v Německu učí ve školách. Při doučování němčiny občas narážím na tuto skutečnost, že lidé, kteří se učí němčinu jako cizí jazyk, vidí čtyři pády často v tomto pořadí: Nominativ / akuzativ / dativ/ genitiv

Na druhou stranu se naučíte více o jednotlivých pádech.

Jak bylo výše řečeno, slovesa určují větu a dávají podmětům (podstatným jménům) jejich funkce.

Některá slovesa mohou stát pouze s podstatným jménem v jednom pádě. To jsou většinou podstatná jména s akuzativem, mohou to být ale také podstatná jména/ substantiva ve třetím pádu.

Hodně sloves může mít ale ještě druhé podstatné jméno s dodatečným pádem.

Takto existuje hodně sloves, po kterých následuje akuzativ a dativ.

Ale existují také některá slovesa, která mají dva předměty v akuzativu.

Nejdůležitější slovesa s dvěma předměty v akuzativu

FRAGEN

Ich frage dich etwas. Er fragt mich viele Einzelheiten.
Přeloženo do češtiny:
Já se tě na něco zeptám.On se mě ptá na hodně podrobností.

Druhý předmět v akuzativu může být ale také předchozí hlavní věta, která může být potom zmíněna s "es" nebo "das".

Wo ist der Bahnhof? – Das wollte ich dich gerade fragen.
Wann kommt der Zug? – Bitte frag es den Ticketverkäufer!
Přeloženo do češtiny:
Kde je nádraží? - To jsem se tě chtěl právě zeptat.
Kdy přijede ten vlak? - Prosím zeptej se na to prodavače jízdenek!

Nebo předmět v akuzativu může být následující vedlejší věta.

Der Arbeiter fragt den Chef, ob er heute früher gehen darf.
Přeloženo do češtiny:
Pracovník se ptá šéfa, zda smí jít dnes dříve.

Často stojí sloveso FRAGEN ovšem s předložkou 'nach' a dativ namísto s druhým akuzativem.

Der Mann fragt seinen Freund nach der Uhrzeit.
Wir müssen den Touristenführer nach dem Weg fragen.
Přeloženo do češtiny:
Muž se ptá svého kamaráda na čas.
My se musíme zeptat turistického průvodce na cestu.

Sloveso s odlučitelnou předponou ABFRAGEN a ABHÖREN jsou synonyma pro 'testen'/ testovat nebo '(über)prüfen'/ přezkoumat. My můžeme slovesa 'abfragen' a 'abhören' ale personalizovat. Potom zde potřebujeme oba akuzativy.

Der Lehrer fragt den Schüler die Vokabeln ab.
Meine Mutter hört mich die unregelmäßigen Verben ab.
Přeloženo do češtiny:
Učitel se ptá žáka na písmenka.
Má matka poslouchá má nepravidelná slovesa.

Sloveso LEHREN funguje s dvěma předměty s akuzativu, protože předmět někoho vyučuje.

Mein Englischlehrer lehrt mich seit 2 Jahren Englisch.
Přeloženo do češtiny:
Můj učitel angličtiny mě vyučuje angličtinu dva roky.

Synonymum pro LEHREN je sloveso s odlučitelnou předponou BEIBRINGEN + Dativ + Akkusativ.

Der Klavierlehrer bringt mir das Klavierspielen bei.
Přeloženo do češtiny:
Učitel klavíru mě učí hry na klavír.

Také sloveso KOSTEN se tvoří s dvěma předměty v akuzativu.

Dieses Haus hat mich ein Vermögen gekostet.
Přeloženo do češtiny:
Tento dům mě stál jmění.

Wir nennen unseren Hund Waldemar, aber rufen ihn immer nur Waldi.
Přeloženo do češtiny:
Našeho psa nazýváme Waldemar, ale voláme na něj často jen Waldi.

Slovesa NENNEN a RUFEN se používají většinou v neutrálním smyslu, rovněž tak sloveso TAUFEN/ pokřtít, které používáme pro náboženskou proceduru, když nějakou osobu pojmenováváme.

Die Eltern taufen ihr Kind Philipp.
Přeloženo do češtiny:
Rodiče pokřtili své dítě Philippa.

Slovesa SCHIMPFEN/ nadávat a SCHELTEN/ plísnit se naproti tomu často používají, když někdo mluví opovržlivě (negativně) o něčem nebo o někom.

Der Student schimpft den Bundeskanzler einen Idioten.
Ihr scheltet mich einen naiven Anfänger.
Přeloženo do češtiny:
Student nadává spolkovému kancléři do idiotů.
Vy mě spíláte naivním začátečníkem.

Zdroj: Verben mit zwei Akkusativobjekten. Online. Deutsch-Coach.com Deutsch lernen und sprechen. Dostupné z: https://deutsch-coach.com/grammatik-verben-mit-zwei-akkusativen/#google_vignette. [cit. 2025-09-21].