3. říjen v Německu Den německé jednoty/ Tag der deutschen Einheit
36 let německé jednoty
Již 36 let je východní a západní Německo opět sjednocené: 3. října 1990 vstoupila v platnost smlouva o sjednocení, kterým původní DDR (Deutsche demokratische Republik/ bývalé východní Německo) vstoupit do spolkové republiky Německo – tím bylo rozdělení Německa po 45 letech překonáno. Od té doby vyrostla celá, která již nemá žádné vzpomínky na toto rozdělení. Přesto existují dále rozdíly v politické, hospodářské a společenské oblasti: V nových spolkových zemích je spokojených méně lidí s politickým systémem Spolkové republiky – a jejich podíl roste. Ještě stále je nezaměstnanost na východě vyšší – přesto se hodně mladých lidí, kteří před několika lety hledali práci ve starých spolkových zemích, vrací zpátky. A pracovně činné matky jsou v nových spolkových zemích častěji – zde jsou to staré spolkové země, které při přestavbě hlídání dětí pomalu, ale plynule dohánějí.
Krátce a jasně: 3. říjen, svátek
Německá historie jednoduše vysvětlena:
- 3. říjen je pevný svátek v Německu
- Co se slaví? Dne 3. října se slaví německá jednota, sloučení západního a východního Německa. 1990 se DDR formálně rozpustila jako stát a Spolková republika připojila. Tím se po 45 letech rozdělení opět vytvořila státní jednota Německa.
- od té doby je hlavní město Německa Berlín. Předtím bylo sídlo vlády Spolkové republiky Německa v Bonu. To je stanoveno ve smlouvě o sjednocení.
- Znovusjednocení se konalo pod kancléřem Helmutem Kohlem. Stálo Německo hodně peněz.
- Rozdíly mezi východním a západním Německem existují ještě dnes.
- 2026 pořádá město Bremen oficiální centrální slavnosti ke dni Německé jednoty.
Jak se stal 3. říjen národním svátkem?
3. říjen je den Německé jednoty a tím pro celkové Německo nejdůležitějším svátkem. Odsouhlasený vstup DDR občanskou komorou DDR dne 23. srpna 1990 v oblast působení základního zákona podle článku 23 základního zákona vstoupil v platnost 29. září 1990. Tím byl předložen právní předpoklad pro znovusjednocení. Své formální připojení nalezl proces znovusjednocení o týden později dne 3. října 1990, oficiálním vstupem DDR ke Spolkové republice Německo. Dne 3. října 2026 slaví Německo národní svátek proto po 36.
DDR přestalo existovat dne 3. října 1990. Toto nebyla změna jen pro Německo, toto byl konec studené války a Evropa vyrostla společně. Po 45 letech rozdělení se znovu vznikla státní jednota Německa. Zároveň je od té doby Berlín, spolková republika a hlavní město sjednoceného Německa znovusjednocený a osvobozený od statusu okupace.
Den Německé jednoty oddělil v této funkci pro oblast staré spolkové republiky 17. červen, pro oblast někdejší DDR to byl 7. říjen slavený den republiky (k tomu viz: 17. června 1953).
Po obratu byl nejprve den pádu Berlínské zdi, takže 9. listopad, distutovaný jako národní svátek. Jelikož ale na tento den připadala také Křišťálová noc z roku 1938, od tohoto nápadu se ustoupilo a svlažilo na den 3. října, jelikož tohoto dne se uskutečnila německá jednota. Toto bylo stanoveno v článku 2 smlouvy o sjednocení, čímž se tento den německé jednoty stal jediným státním svátkem Německa, který se stanovil spolkovým právem. Všechny ostatní svátky jsou záležitosti jednotlivých spolkových zemí.
Smlouva o sjednocení, článek 2 smlouvy o sjednocení: hlavní město, den německé jednoty
(1)
Hlavní město Německa je Berlin. Otázka sídla parlamentu a vlády se rozhodne po stanovení
jednoty Německa.
(2)
3. říjen je jako den Německé jednoty státní svátek.
Stanovení termínu 3. října se uskutečnilo v jednom pověřeném zvláštním sezení lidové komory dne 22. srpna 1990 tehdejším ministerským prezidentem DDR a politikem CDU Lothar de Maizière, které začalo ve 21 hodin. Po horké debatě uveřejnila tehdejší prezidentka lidové komory, Sabine Bergmann-Pohl, ve 2:30 dne 23. srpna jako odsouhlasený výsledek:
"Lidová komora vysvětlila vstoupení DDR do oblasti platnosti základního zákona Spolkové republiky Německo podle článku 23 základního zákona s účinkem z 3. října 1990.
Toto je Vám k dispozici na tiskovině č. 201. Odevzdáno bylo 363 hlasů. Z toho nebyl odevzdaný žádný neplatný hlas. Pomocí ano odpovědělo 294 delegovaných. Pomocí ne odpovědělo 62 delegovaných a sedm delegovaných se zdrželo hlasování. "Moji dámy a pánové, já věřím, že je to skutečně historická událost. My jsme si to rozhodnutí všichni jistě nedělali snadné, ale rozhodnutí jsme učinili dnes se zodpovědností občanů DDR v důsledku jejich volební vůle. Děkuji všem, kteří tento výsledek v konsenzu o hranicích stran navzdory tomu umožnili."
Dne 3. října 1990 byla poprvé vztyčena "vlajka jednoty/ Fahne der Einheit", největší oficiální spolková vlajka před budovou Reichstagu v Berlíně. V den německé jednoty se po celém Německu zdobí vlajkami nejvyšší spolkové úřady a jejich obchodní oblasti, jakož i korporace, ústavy a nadace veřejného práva, které podléhají dozoru spolkových úřadů. Připomínka 3. října má podpořit pocit sounáležitosti Němců po desetiletích oddělení a upevnit státní jednotu.
Proč se 3. říjen slaví každý rok v jiném městě?
Oficiální oslava ke dni Německé jednoty se koná od roku 1990 v krajském hlavním městě té spolkové země, ve které je v tomto okamžiku sídlo spolkové rady/ Bundesrat. Toto bylo stanoveno v "Královském ujednání/ Königsteiner Vereinbarung".
2026 slaví Německo den Německé jednoty v Brémách. Od 2. až do 4. října se konají pod motem "Hodně silných stran – jedna země/ Viele Stärken – Ein Land" centrální slavnosti v Brémách. Občanský festival je bezbariérový, veřejně přístupný a pro všechny návštěvnice a návštěvníky zdarma k navštívení.
Jak došlo k znovusjednocení Německa? Kronika nejdůležitějších událostí
Pondělní demonstrace
Po dobu čtyř staletí byla politika DDR určována skrze mocenský monopol SED, až když na podzim 1989 nenásilné občanské hnutí přibralo lavinovou rychlostí na velikosti a její požadavky formulovala stále zřetelněji. "Smírčí revoluce" iniciována a nesena občankami a občany DDR, jim vzala jejich vývoj.
Pád berlínské zdi/ Mauerfall
V co se po dobu několika let již nikdo ani neodvážil doufat: Dne 9. listopadu 1989 se stalo skutečností – zeď spadla! Tisíce východních a západních Němců slavilo o této noci společně oslavu míru.
Volby
do lidové komory/ Volkskammerwahl
Volby do lidové komory ze dne 18. března 1990 představují mezník historie DDR: Poprvé se mohlo 12,2 milionů voličů svobodně rozhodnout mezi 19 partajemi a pěti volebními koalice.
Smlouva o sjednocení
Dne 31. srpna 1990 podepsali oba jednací vedoucí ministři vnitra Wolfgang Schäuble a státní sekretář DDR Günther Krause "smlouvy mezi DDR a Spolkovou republikou Německa o vytvoření jednoty Německa", zkráceně jednotná smlouva/ Einigungsvertrag.
Co je smlouva o sjednocení/ Einigungsvertrag?
Tato smlouva mezi Spolkovou republikou DDR obsahuje a reguluje rozpuštění DDR, jejich vstup do Spolkové republiky Německo a okupování tím německé jednoty. Smlouvou o sjednocení ukončil jednorázový proces: Stát se rozpustil v míru a demokraticky sám. DDR ministerský prezident Lothar de Maizière označil od obou německých vlád vyjednanou smlouvu v závěru jako "Úspěch pro demokracii/ Erfolg für die Demokratie".
Co stojí ve smlouvě o sjednocení?
Skrze přistoupení DDR ke Spolkové republice Německo bylo nutných hodně změn, které popisovala smlouva. K tomu patřily mimo jiné změny omezené přistoupením základního zákona, sbližování právních předpisů a nové nařízení veřejné správy a veřejného majetku.
V devíti kapitolách a 45 článcích reguluje smluvní dílo kolem 1000 stran podmínek pro znovusjednocení Německa dne 3. října 1990. Smlouva o sjednocení obsahuje šest změn základního zákona a reguluje detailně se vstupem spojené právní otázky. Jeho obsah je platné spolkové právo.
Jak vznikla ta smlouva?
Dne 6. července 1990 začali ve východním Berlíně domluvy o smlouvě o sjednocení (2. státní smlouva) ke vstoupení DDR jako základu článku 23 základního zákona. Po dlouhých diskusích o termínu vstupu uzavřela lidová komora ve zvláštním sezení v noci z 22. na 23. srpna 1990 s 294 ze 400 hlasů vstup DDR do oblastí působení základního zákona k 3. říjnu 1990.
Následky: nová spolková oblast, nové spolkové země
Základní zákon Spolkové republiky Německo se tímto roztáhl na dosavadní oblast DDR. Ze 14 správních obvodů DDR vzniklo pět nových spolkových zemí Brandenburg, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko, Sasko-Anhalt a Durynsko. Novou zemi Berlín tvořilo 23 správních obvodů Berlína, které zároveň byly určeny jako hlavní město spojeného Německa. Spolková republika převzala majetek DDR a ručila za škody.
Jak se odlišují východní a západní Němci politicky?
Společné znaky a rozdíly v politických postojích se mohou ukázat na různých bodech:
Účast na volbách
Volební účast v nových spolkových zemích byla v předchozích letech zpravidla nižší než ve starých spolkových zemích. Ovšem čísla se přibližují: nové spolkové země mohly prokázat u posledních voleb do Landestagu značně vyšší účast, zatímco ve starých spolkových zemích šlo k urnám méně voliček a voličů. U voleb do Landestagu v Baden-Württemberg ležela volební účast v roce 2026 na 69,6 procentech.
Spokojenost s demokracií
Již od roku 1997 předkládá spolková vláda každoročně zprávu ke stavu Německé jednoty. 2022 existuje namísto této zprávy spolkové vlády poprvé vlastní, především jinak umístěná zpráva východního pověřence spolkové vlády.
Zpráva ke stavu německé jednoty 2025: 35 let: vzrůst do jednoty?
Zpráva východního pověřence z roku 2025 se věnuje generaci (ne už úplně mladé) dospělých, která si už nemůže vzpomenout na obrat nebo se narodila po něm. Jaké jsou perspektivy těchto lidí, kteří stojí uprostřed života a znají jen sjednocené Německo. Proč je "ten východ" pro mladé lidi, kteří tam vyrostli až do dnes více než směr do nebes. Je to prostor, který razí identitu a ovlivňuje biografii.
Dobrovolný engagement
Dobrovolný engagement v Německu je stabilní a neměnící se na vysoké úrovni. To ukazují výsledky Pátého německé výzkumu o dobrovolnictví/ Fünften Deutschen Freiwilligensurveys (2019). 39,7 procent lidí v Německu se v roce 2019 dobrovolně angažovalo, v roce 2014 to bylo 40 procent.
Rozdíly mezi východním a západním Německem jsou přitom relativně nízké, přičemž se na západě angažuje o 3,3 procent lidí více.
Jaké existují hospodářské rozdíly mezi východem a západem?
Demografický vývoj
Za 36 let od znovusjednocení vzrostlo obyvatelstvo Německa o 3,8 milionů lidí. Jak sdělil statistický úřad ve Wiesbaden, žilo v roce 1990 ve Spolkové republice 79,8 milionů lidí. K polovině roku 2026 to bylo 83,4 milionů. Od roku 2025 zapsalo Německo pokles obyvatelstva o současných 0,2 procent.
Od roku 1990 do roku 2024 probíhal vývoj obyvatelstva rozdílně: V západoněmeckých spolkových zemích vzrostlo obyvatelstvo o 10 procent na 67,5 milionů obyvatel. Ve stejném období ztratily východoněmecké spolkové země (kromě Berlína) kolem 16 procent na 12,4 milionů obyvatelek a obyvatel.
Nejsilnější přírůstky vykazovalo Bavorsko (+16 %), Bádensko-Württembersko (+14 %), Hamburg und Šlésvicko-Holštýnsko (pokaždé +13 %). Ve srovnání s rokem 1990 klesl počet obyvatelek a obyvatel v Sasku-Anhalt (-26 %), Durynsku (-20 %) a Meklenbursku-Předním Pomořansku (-18 %) nejsilněji.
V době po německém sjednocení došlo k pohybům obyvatelstva v západních spolkových zemích. V období od 1991 do 2024 vandrovalo kolem 1,2 milionů lidí více z východu na západ než obráceně. Krátká změna trendu byla od 2017 do 2022 – tam vandrovalo poprvé v historii spolkové republiky více lidí ze západoněmeckých spolkových zemích do východoněmeckých zemí (+18 000 lidí). V roce 2023 se tato tendence opět ovšem otočila. Východní spolkové země vyznačovaly obnovenou ztrátu vandrování ve směru na západ a také v roce 2024 vandrovalo více lidí z východních spolkových zemí do západních spolkových zemí (cca -4 000 lidí).
Od sjednocení klesl podíl mladých lidí v Německu a podíl starších lidí stoupl. V roce německé jednoty 1990 ležel podíl mladších 25 let v obyvatelstvu u trochu méně než u jedné třetiny (30%) a byl tím pádem dvakrát tak vysoký jako podíl osob, které byly starší 65 let (15%). V roce 2024 udělalo mladší 25 let ještě téměř čtvrtinu (24%) obyvatelstva, jen ještě nepatrně více než věková skupina 65+ (23%).
Podíl velmi mladých lidí byl v roce 1990 ve východních spolkových zemích ne obzvlášť vysoký. Mezitím se spolkové země v tomto směru vyrovnali a podíl osob pod 15 let ležel ve všech zemích mezi 12 % a 14 %. Podíl starších lidí od 65 let v roce 2024 je v Durynsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku (obojí 28 %) a v Brandenbursku (26 %) s více než jednou čtvrtinou nejvyšší.
(Quelle: Statistisches Bundesland: 35 Jahre Deutsche Einheit: Bevölkerung)
Hospodářská síla
Mezi východem a západem existuje stále ještě jasný rozpoznatelný odstup v hospodářské síle, také když východní spolkové země od roku 1991 dohnaly změřeno na cenově očištěném hrubém hospodářském produktu na obyvatelku a obyvatele. Mezitím dosáhla hospodářská výkonná schopnost východního Německa kolem 86 procent západoněmeckého průměru.V roce 2024 činilo HDP na obyvatelku a obyvatele v Německu 50.819 euro. Nejvyšší HDP na hlavu měl Hamburg (84.486 Euro), Brémy (59.785 Euro) a Bavorsko (58.817 Euro). Nejnižší hodnoty existovaly v Sasku-Anhalt (36.517 Euro), Durynsku (36.942 Euro) a Meklenbursku-Předním Pomořansku (37.656 Euro).
Příjmy a vývoj mezd
Také 36 let po německém znovusjednocení existují značné rozdíly v příjmech a majetku mezi východním a západní Německem. Sice se tato prohlubeň od 90.let snížila, ovšem proces vyrovnávání se vyšplhal jen pomalu.
Podle roční bilance 2024 statistického spolkového úřadu vydělávaly zaměstnaní na plný úvazek na východě v průměru 50.625 euro, na západě 63.999 euro, odstup více než 13.000 euro popř. téměř 21 procent.
Také u majetku se ukazují značné rozdíly. Zatímco soukromé domácnosti ve starých spolkových zemích disponují průměrně majetkem nemovitostí a peněžním majetkem kolem 182.000 euro, v nových spolkových zemích pouze kolem 88.000 euro – tedy méně než polovina.
Zdroj: Auswertung des Redaktionsnetzwerks Deutschland
Quellen: Jahresbericht um Stand der Deutschen Einheit 2024, Einheitsbericht 2023, 35Jahre Deutsche Einheit
Kolik stálo německé sjednocení?
Východní Němci si nenásilně vybojovali v roce 1989 po desetiletích diktatury cestu k demokracii. 1990 byl vstup DDR do spolkové republiky jako dar historie, v který se ani nedoufalo, euforicky přivítán a budoucnost byla vymalována v nejkrásnějších barvách. Dnes jsou netrpělivost a zklamaná očekávání sem a tam otočena v mrzutost a nové odcizení. Vyrostlo skutečně dohromady, co patřilo dohromady nebo vznikly na místě staré zdi nyní jiné?
Znovusjednocení nadělilo lidem ve východním Německu hodně zlepšení jejich všedního života: K tomu patřilo nejprve, že politické potlačování a sledování v míru našlo konce a že lidé, kteří chtějí opustit svou zemi, nemusejí dále podléhat nebezpečí, že budou zavražděni nebo zatčeni. Stejně tak je důležité, že východní Němci přijali parlamentní demokracii a jejich instituce. Obyvatelstvo východního Německa posoudilo aktuální podobu demokracie ovšem stále značně kritičtěji než je případ na západě. Úzce vzato s podzimem 1989 zůstává také poznatek skličující a svírající okolnosti v míru překonat.
Hospodářství DDR bylo roku 1989 na konci, s nedostatečným vybavením kapitálu, zastaralým aparátem produkce a nedostatečnou infrastrukturou. Z toho bylo hospodářské sjednocení lidí v DDR toužebně očekávané – zatíženi těžkou hypotékou. Enormní investice byly značné, aby se zkažené dohnalo.
Transferní služby a pakt solidarity
Odhady, že se čisté transferní částky za období od 1991 do 2009 vyšplhají na 1,4 bilionů euro, se zakládají na výpočtech institutu pro hospodářský výzkum/ Institut für Wirtschaftsforschung Halle (IWH). Velká část z toho jsou sociální dávky, které jsou financovány přes transfer do důchodového pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Institut v Drážďanech/ Dresdner ifo Institut vystavil ve svém výpočtu za období 1991 až 2013 proti transferním dávkám z východu na západ daňové a příspěvkové příjmy, které se vznikly ze znovusjednocení. Všechny transferní výkony dohromady se vyšplhaly podle Institutu v Drážďanech na 3,4 bilionů euro. Naproti tomu stojí 1,8 bilionů euro na daňových a příspěvkových příjmech, které vznikly v návaznosti na znovusjednocení mezi 1991 a 2013 byly připsány státu. Z toho vznikl čistý transfer ve výši 1,6 bilionů euro (Zdroj: Bundeszentrale für politische Bildung).
Negativní rozprava o procesu sjednocení
Další faktory, které ztížily, že se "Zeď v myslích/ Mauer in den Köpfen" bortila dlouhodobě, byly nesrovnalosti ve vkladech na spoření, základní stejně jakož i průmyslový majetek nebo nižší mzdy při stejném pracovním výkonu, spojené často ještě s delší pracovní dobou.
Německé sjednocení bylo improvizované. Neexistovali žádné konkrétní, okamžitě přemístitelné plány pro pád sjednocování. Hlavní chyba cesty sjednocování byla, z politických důvodů dát přednost sociálním převodům před těmi investičními. To že mimochodem sociální systém byl převáděn jedna ku jedné, mělo v mnoha regionech a branžích za následek, že do dnes existují pouze nízké rozdíly mezi sociálním příjmem a příjmem z čisté mzdy. Nabídka odstupu od mzdy se nesměla na mnoha místech dodržovat. Více než polovina dřívějších pracovních míst byla ztracena a tato ztráta nebyla vznikem nových pracovních míst zcela kompenzována. Jen: Fungovala by jiná cesta lépe?
Přizpůsobení životním poměrům
Zdroj: Tag der Deutschen Einheit – 3. Oktober. Online. Landeszentrale für politische Bildung Baden-Württemberg. Dostupné z: https://www.lpb-bw.de/tag-der-deutschen-einheit. [cit. 2026-10-02].