Infinitiv s zu nebo infinitiv bez zu v němčině

Co je infinitiv?
Infinitiv je základní tvar nevyčasovaného slovesa. Základní tvar vždy v němčině končí na (e)n. Ve větě stojí infinitiv většinou společně s jiným slovesem, na kterém závisí, zda použijeme ve větě infinitiv s zu nebo infinitiv bez zu.

V tomto článku se dozvíte, kdy se používá infinitiv s zu nebo bez zu a kdy jsou možné obě varianty.

Kdy se v němčině používá infinitiv bez zu?
Zda použijeme infinitiv s zu nebo bez zu, závisí především na časovaném slovesu. Následující seznam sloves, je seznam výjimek, po kterých následuje vždy a pouze infinitiv bez zu.

• Všechna modální slovesa jako müssen, können, dürfen, mögen, ...
  Příklady:
  Diese kleine Spinne kann mir nichts tun!
  Klaus möchte die Spinne fangen.
  Du musst ruhig bleiben. → Ruhig bleiben!
  Du sollst nicht weglaufen. → Nicht weglaufen!
  
  
• Slovesa smyslového vnímání jako sehen, hören, spüren, fühlen
  Příklady:
  Susi sieht eine Spinne von der Decke krabbeln.
  Klaus hört Susi laut aufschreien.

• Pohybová slovesa jako gehen, kommen, fahren, laufen, ...
  Příklady:
  Susi läuft Hilfe holen.
  Klaus kommt Susi besuchen.
  
  
• Po slovesech lassen, bleiben a finden
  Příklady:
  Sie lässt die Spinne verjagen.
  Die Spinne lässt sich nicht verjagen.
  Die Spinne bleibt vor ihrem Gesicht hängen.
  Susi fand die Spinne vor ihrem Gesicht hängen.
  
  

Kdy se používá infinitiv s zu?
Na spoustu jiných sloves se váže infinitiv s zu. Mezi těmito jsou:

• Po slovesech sein a haben:
  Příklady:
  Diese Aufgabe ist noch zu machen.
  Du hast einkaufen zu gehen.
  Ich habe vor in die Stadt zu fahren.
  Diese Frage ist noch zu besprechen.
  
  

• Slovesa, která vyjadřují úsilí nebo plán:
  sich bemühen, daran denken, planen, probieren, (nicht) vergessen, versuchen, vorhaben, ...
  Příklad:
  Die Spinne versucht sich zu verstecken.
  
  
• Slovesa, která vyjadřují názor:
  behaupten, denken, erwarten, glauben, hoffen, meinen, vermuten, ...
  Příklad:
  Susi hofft die Spinne zu verjagen.
  
  
• Slovesa, která vyjadřují ujednání nebo výsledek:
  abmachen, beschließen, gelingen, vereinbaren, ...
  Příklad:
  Der Spinne gelingt es wegzulaufen.
  
  
• Slovesa, která vyjadřují začátek, jako anfangen, beginnen, ...
  Příklad:
  Die Spinne beginnt ein Netz zu bauen.
  Der neue Kollege fängt an zu arbeiten.
  
  
• Slovesa, která vyjadřují rozhodnutí nebo úmysl, jako aufgeben, sich bereiterklären, sich entscheiden, geloben, schwören, sich trauen, sich verpflichten...
  Příklad:
  Wird Susi sich wagen die Spinne anzufassen? 

Infinitiv s zu u sloves s odlučitelnou předponou
Platí pravidlo, že zu vkládáme u sloves s odlučitelnou předponou mezi předponu a sloveso. V případě sloves s neodlučitelnou předponou vkládáme zu samostatně před sloveso.
Příklady:
aushalten -> auszuhalten
anmachen -> anzumachen
vergessen -> zu vergessen
besprechen -> zu besprechen

Slovesa, u kterých můžeme vidět jak infinitiv s zu, tak i infinitiv bez zu
U sloves lernen, helfen a lehren se můžeme setkat s oběma variantami. Varianta infinitivu bez zu se užívá, pokud po časovaném slovese ihned následuje infinitiv. Jinými slovy dá se také říct, jedná-li se o větu holou, užíváme infinitiv bez zu.
Příklady:
Das Kind lernt schreiben.
Ich helfe tragen.

Infinitiv s zu užíváme, pokud je infinitiv ve větě doplněn ještě dalšími větnými členy.
Příklady:
Das Kind lernt fehlerfrei zu schreiben. / Das Kind lernt schreiben.
Klaus hilft die Spinne zu entfernen.

Zdroj: Der Infinitiv mit/ohne zu in der deutschen Sprache. Lingolia Deutsch [online]. [cit. 2021-7-7]. Dostupné z: https://deutsch.lingolia.com/de/grammatik/verben/infinitiv